Hrad Klenová, jehož mohutné a částečně restaurované zříceniny se spatřují na výrazném vrcholu u Janovic nad Úhlavou, patří k nejvýznamnějším památkám Klatovska. Hrad je kolébkou rodu pánů z Klenové, kterým náležel až do 16. století, r. 1564 se v jeho zdech narodil známý spisovatel a hudební skladatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Po architektonické stránce je Klenová památkou těžko docenitelnou, protože její opevnění náleží do kontextu nejstarších zemních fortifikačních systémů, zrodivších se v době husitské.

Hrad Klenová byl založen nejspíš v poslední čtvrtině 13. století. Jeho fundátorem mohl být přísedící zemského soudu Miloslav, který je k r. 1287 zmíněn jako první držitel Klenové. Ve třicátých letech 14. století seděl na Klenové Přibík, jehož stejnojmenný syn r. 1362 obdaroval týnecký kostel; hrad Klenová se u této příležitosti poprvé výslovně jmenuje jako Přibíkovo sídlo. Jméno Přibík bylo u pánů z Klenové vůbec časté. Jeho nositelem byl i patrně nejvýznamnější příslušník rodu, poprvé připomínaný r. 1416 a žijící do r. 1465. Tento Přibík byl nejen významným politikem doby husitské, ale i zkušeným válečníkem, který nechal rodný hrad někdy okolo r. 1450 velmi progresivně opevnit. Jeho vnuk Jan byl posledním z rodu pánů z Klenové na Klenové. Dával totiž přednost Žinkovům a r. 1525 Klenovou prodal Vilémovi Švihovskému z Rýzmberka, který ji r. 1534 prodal významnému politickému činiteli své doby, panu Zdeňku Lvovi z Rožmitálu a Blatné. I na vrub cestovatelské vášně Zdeňka Lva padá zadlužení jeho majetku, pro které byl jeho syn Adam Lev nucen zděděné statky rozprodávat. Na Klenovou došlo r. 1549: koupil ji Adam ze Šternberka, který ji r. 1553 prodal Jiřímu Harantovi z Polžic a Bezdružic. Díky tomu mohl na Klenové r. 1564 spatřit světlo světa jeden z Jiřího osmi potomků, pozdější známý spisovatel a hudební skladatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, za účast na stavovském povstání r. 1621 popravený na Staroměstském náměstí. Harantové, kteří si Klenovou rozdělili, hrad přestavěli renesančně. R. 1646 zboží ve svých rukou sjednotil Jiří Adam Bořita z Martinic a od té doby se už jeho držitelé střídali v rychlém sledu. Neustálé změny majitelů měly pro Klenovou katastrofální následky, protože její držitelé se o ni prakticky vůbec nestarali. A tak není divu, že r. 1737 se už hrad označuje jako zřícenina, z níž byl – na dovršení všeho – v průběhu 18. a na počátku 19. století lámán kámen. Od úplné zkázy hrad zachránili Eduard Stadion z Thannhausenu (1832) a Václav Veith (1838), kteří dali jeho zbytky zpevnit a upravit v duchu tehdy vládnoucí romantiky. Rozsáhlé rekonstrukce Klenové pak prováděl ještě československý stát ve druhé polovině 20. století.

Hrad Klenová stojí na kopci nad stejnojmennou obcí u Janovic nad Úhlavou. V době vzniku ve 13. století se jednalo o dvojdílný raně gotický hrad se zhruba obdélným jádrem se zaoblenými rohy na severovýchodě a menším čtvrtkruhovým, na jádro navazujícím předhradím na jihozápadě. Hrad měl dvě věže: bergfrit netypického čtvercového půdorysu stojící solitérně na předhradí a druhou, později beze zbytku zbořenou věž neznámé podoby na skalce v nádvoří vlastního hradu. Palác stával asi při krátké severovýchodní hradbě. Po obvodu hrad obíhal příkop a před ním vyhozený val. Na přelomu 14. a 15. století dostal vstup do předhradí podobu branské věže na jihovýchodě a jádro obklopil s výjimkou jihozápadu, kde na něj navazuje předhradí, úzký parkán, jehož odolnost zesílila na jihovýchodě půlkruhová bašta s vysokým zaklenutým průjezdem, umožňujícím obráncům plynulý pohyb parkánem. Výrazně rozšířeny byly obytné prostory hradu, když jeho nádvoří obklopila – s výjimkou vstupní strany – palácová zástavba. Hlavní rezidenční prostory se nacházely na jihovýchodě, kde byla také zřízena kaple s polygonálním závěrem usazeným na koruně již zmíněné půlkruhové bašty. Velmi významná byla pozdně gotická přestavba Klenové, která se uskutečnila někdy okolo r. 1450 a jenž přinesla dramatickou modernizaci opevnění na nejohroženější, severovýchodní straně. Stará parkánová hradba zde byla posílena protáhlou obdélníkovou baštou, která z jejího obrysu celou svojí hmotou sestoupila do příkopu; v interiéru této bašty byla studna. Tíhu obrany však převzalo zejména široké rameno valu, jehož vnější líc byl obezděn a posléze doplněn o plné baštovité útvary, které mohly, stejně jako koruna valu samotného, posloužit za postavení děl. Díky tomu byli obránci schopni dělostřeleckou palbou účinně pokrýt nejen předpolí hradu, ale i přístup k novému předhradí, které vzniklo na jihovýchodě. Hrad dostal dvě předsunutá opevnění v podobě malé zemní bašty na jihovýchodě a další bašty v místě dnešní kaple sv. Felixe. Někdy na konci 15. století povstala při branské věži předhradí – později renesančně přestavěná – budova purkrabství. V 17. století zabrala celou jižní frontu prvního předhradí dlouhá zámecká budova a posledních citelných zásahů se už pustý hrad dočkal ve století 19., kdy byl zejména romanticky upraven celý zámek a vstup do prvního předhradí; plocha předhradí dostala parkovou úpravu. V severním koutu druhého předhradí vznikla nevelká budova kočárovny s pseudogotickým štítem.

Reprezentační místnosti starého hradu se dochovaly jen fragmentárně. Nejhonosnější prostorou býval velký sál s rizalitem v patře jihovýchodního křídla jádra, který byl zaklenut křížovou klenbou a k němuž přiléhala kaple. Interiéry zámku v prvním předhradí se nesou v duchu klasicismu a historizujících slohů, mají štukovou výzdobu a plastická ostění dveří. Velký sál v patře vyzdobil formou iluzivního táflování malíř Josef Navrátil.

Dochovaná architektura hradu Klenové je impozantní. Novověkým branským stavením se vstupuje do prvního předhradí, kde stojí rozlehlá zámecká budova. Torzem druhé, věžovité brány se přichází do druhého předhradí, kde stojí čtverhranný, po zřícení vyšších pater romanticky upravený bergfrit, renesanční purkrabství při bráně a novověká budova kočárovny. Ve vlastním hradu se dochovaly trosky palácových křídel s jejich komnatami a sklepeními. Za pozornost ovšem stojí progresivní opevnění severovýchodní strany hradu, zahrnující obezděný val s baštami.

 

Práva © Castles.cz

 

GPS: +49° 19' 55.52", +13° 13' 42.37"


 

 

 Foto - Kamil Bednář    31. 10.  2015

 

Foto - Kamil Bednář    12.8.2005